Jak jsem se stal domovarníkem

Vloni jsem oslavil jubileum a rodina mi darovala pivovar all-in-one Brewster Beacon 40 s chladičem. Sousedi mi pak darovali cukroměr.
Teď už mi nezbylo nic jiného než začít vařit pivo. Ne, nebyla to rána z čistého nebe. Téma domácího vaření piva se doma několik le vynořovalo a zase zanořovalo.
Našel jsem návod, nakoupil fermentační nádobu a sadu surovin. Přestože mi vyšla dvacítka místo šestnáctky, pivo se dalo pít a dokonce jsem byl pochválen.
Povzbuzen úspěchem jsem koupil Pivařku 2 a začal ji studovat. Tato kniha se mi záhy stala domovarnickou biblí. No a začal jsem dokupovat drobné vybavení: šrotovník, sušák na lahve, zátkovač, korunkové uzávěry a odměrný válec, sice jsem dostal od kamaráda skleněný ale 1 litrový a přijít kvůli měření o 1 litr nebo čtvrt z 20 litrové várky je sakra rozdíl. A také jsem se stal členem Cechu domovarníků.
A protože to chce taky nějakou tu etiketu, je potřeba se začít zabývat marketingem.

Jelikož miluji pětidílnou trilogii Stopařův průvodce po Galaxii, název pivovaru byl jasný Pivovar na konci vesmíru.
Ale to už je jiná kapitola.

Popisované jednotlivé várky nejsou návodem na jejich vaření, ale moje poznámky o tom, co se povedlo a co ne a co příště udělat jinak.